Vlastník může se svým vlastnictvím volně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit. Každý vlastník ovšem musí zároveň dodržovat určité hranice, které nabývají na významu zejména v rámci sousedských vztahů.
Např.
*určování hranic mezi pozemky stavebním a katastrálním úřadem
*vlastníkem stavby na cizím pozemku je osoba, která nabyla vlastnické právo ve veřejné dražbě
*umístění stavby zahradního domku na hranici pozemku a posouzení charakteru stavby
*vlastník musí sousedovi umožnit vstup na svůj pozemek v době, rozsahu a způsobem, které jsou nezbytné k údržbě sousedního pozemku a hospodaření na něm
* pokud vlastník nemovitosti k ní nemá dostatečný přístup z veřejné cesty, může na sousedovi žádat, aby mu povolil „nezbytnou cestu“ přes svůj pozemek
*stínění stromů rostoucích u hranice pozemků na vedlejší pozemek
*u hranice sousedního pozemku rostou čtyři stromy vysoké 18-20m – jedná se o imisi stíněním?
*plody spadlé ze stromů a keřů na sousední pozemek náleží vlastníkovi sousedního pozemku
*pokud kořeny či větve stromů rostoucích na jednom pozemku přesahují na pozemek souseda, může se soused postarat o jejich šetrné odstranění
Obsah semináře:
1) Nemovitosti – věcněprávní zajištění přístupu a rizika absence přístupu
- nezbytná cesta (základní otázky přístupu přes cizí pozemek)
- sousedská práva (dílčí instituty zajišťující přístup na cizí pozemek)
- služebnosti – způsoby přístupu k cizím nemovitostem na základě soudního rozhodnutí a smlouvy
2) Nemovitosti – nároky k cizím nemovitostem
- určování hranic pozemků (základní otázky)
- neoprávněné stavby a přestavky – stavby zřízené před 1. 1. 2014 a po 1. 1. 2014
- užívání cizího prostoru (§ 1023 o. z.)
- stavební tituly opravňující ke stavbám na cizích nemovitostech (obligační a věcněprávní – základní otázky)