Nemovitosti, sousedská práva a neoprávněné stavby

Vlastník může se svým vlastnictvím volně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit. Každý vlastník ovšem musí zároveň dodržovat určité hranice, které nabývají na významu zejména v rámci sousedských vztahů.

Např.

*určování hranic mezi pozemky stavebním a katastrálním úřadem

*vlastníkem stavby na cizím pozemku je osoba, která nabyla vlastnické právo ve veřejné dražbě

*umístění stavby zahradního domku na hranici pozemku a posouzení charakteru stavby

*vlastník musí sousedovi umožnit vstup na svůj pozemek v době, rozsahu a způsobem, které jsou nezbytné k údržbě sousedního pozemku a hospodaření na něm

* pokud vlastník nemovitosti k ní nemá dostatečný přístup z veřejné cesty, může na sousedovi žádat, aby mu povolil „nezbytnou cestu“ přes svůj pozemek

*stínění stromů rostoucích u hranice pozemků na vedlejší pozemek

*u hranice sousedního pozemku rostou čtyři stromy vysoké 18-20m – jedná se o imisi stíněním?

*plody spadlé ze stromů a keřů na sousední pozemek náleží vlastníkovi sousedního pozemku

*pokud kořeny či větve stromů rostoucích na jednom pozemku přesahují na pozemek souseda, může se soused postarat o jejich šetrné odstranění

Obsah semináře:

1) Nemovitosti – věcněprávní zajištění přístupu a rizika absence přístupu

• nezbytná cesta (základní otázky přístupu přes cizí pozemek)
• sousedská práva (dílčí instituty zajišťující přístup na cizí pozemek)
• služebnosti – způsoby přístupu k cizím nemovitostem na základě soudního rozhodnutí a smlouvy

2) Nemovitosti – nároky k cizím nemovitostem

• určování hranic pozemků (základní otázky)
• neoprávněné stavby a přestavky – stavby zřízené před 1. 1. 2014 a po 1. 1. 2014
• užívání cizího prostoru (§ 1023 o. z.)
• stavební tituly opravňující ke stavbám na cizích nemovitostech (obligační a věcněprávní – základní otázky)