První den – 21.8. 2019: JUDr. Zdeněk Novotný Náhrada škody ve služebněprávních a pracovněprávních vztazích
Prvního dne se z výkladu JUDr. Zdeňka Novotného dozvíte, v jakých případech dle zákoníku práce (zákona o státní službě) odpovídají zaměstnanci a vedoucí zaměstnanci za škodu, a to včetně úpravy pro státní zaměstnance, zda je možné se z této škody „vyvinit“ a v jakých případech hradí škodu celou a kdy jen zkrácenou a též zda za škodu odpovídá ten, kdo rozhodl anebo zda ji lze přenést na podřízené zaměstnance. Např. škoda vzniklá při zadávání právních analýz, škoda vzniklá za „prohraný“ soudní spor o skončení služebního poměru (pracovního poměru), škoda vzniklá uložením pokuty Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže za to, že zaměstnanec porušil postup při zadávání veřejné zakázky, škoda vzniklá zaplacením újmy poškozené osobě za vydané nezákonné rozhodnutí. Předmětem diskuze bude pak chování státu jako řádného hospodáře při vymáhání škody způsobené jeho zaměstnanci (stát a jeho instituce platí za chyby svých zaměstnanců ročně stovky miliónů korun, je vedení úřadů k vymáhání škod po svých úřednících nějak motivováno?). A jak je to s vymáháním škody, kterou způsobili úředníci měst a krajů – je zde rozdíl v povinnosti vedení, tedy tajemníků, ředitelů krajů a členů zastupitelstev škodu vymáhat či nikoli?
„Bývalý náměstek ministra financí Tomáš Zídek nevěděl, jestli má poslechnout verdikt Ústavního soudu, který řekl, že obce mohou na svém území zakázat hazard. A jestli tedy má ministerstvo začít odebírat licence na provozování hazardních automatů. Zadal si na to proto dvě studie za takřka dva miliony korun. Podle Nejvyššího kontrolního úřadu úplně zbytečně. Ministerstvo již mělo k dispozici analýzy, které vypracovali jeho vlastní pracovníci. Úřad proto podal trestní oznámení a policie Zídka obvinila. "Je stíhán pro trestný čin porušení povinností při správě cizího majetku," potvrdil mluvčí protikorupční policie Jaroslav Ibehej. Sám Zídek svoje obvinění potvrdil, ale označuje je za nesmyslné. "Je to vykonstruovaná snaha Nejvyššího kontrolního úřadu něco najít," reaguje Zídek. Sám chtěl prý pouze mít jistotu, jak má dál postupovat. Jenže místo toho, aby ministerstvo poslechlo verdikt ústavních soudců a začalo vydaná povolení rušit, obratem si zadalo dvě analýzy u Institutu kontroly, o.p.s. a u právní kanceláře Weil, Gothsal & Manges, aby vědělo, jak má dál postupovat. A dalo za ně bezmála dva miliony korun. Zídek se hájí tím, že nevěděl, jak má na verdikt Ústavního soudu reagovat. A že chtěl mít krytá záda. Podle Nejvyššího kontrolního úřadu byly ale posudky úplně zbytečné.“ Zdroj:https://zpravy.aktualne.cz/domaci/policie-obvinila-exnamestka-ministra-financi-za-posudek-zda/r~f4c510d2607511e5b605002590604f2e/?redirected=1551000146
„Stát se za svých 1,5 milionu korun dozvěděl samozřejmou věc – že musí respektovat verdikt Ústavního soudu. A za tento zbytečný výdaj nesete vinu vy. Tak rozhodla v úterý soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 1 Šárka Šantorová v případu někdejšího náměstka ministra financí Tomáše Zídka, který si v době ministrování Miroslava Kalouska (TOP 09) zadal dva posudky, jak má ministerstvo rušit licence pro provozování herních automatů. Nepravomocný trest zní: devět měsíců odnětí svobody s podmíněným odkladem na 1,5 roku, pokuta 100 tisíc korun plus náhrada škody poškozenému – tedy ministerstvu financí. Tedy dalšího 1,5 milionu. Zídek se na místě proti rozsudku odvolal. „Postupoval jsem s řádnou a odbornou péčí při správě státního majetku. A přesně podle pokynů od ministra, že si máme při sporných věcech právní analýzy zadávat,“ uvedl včera u soudu muž, který se od „náměstkování“ vrátil ke své původní profesi zemědělce. Zdroj:https://www.lidovky.cz/domov/kalouskuv-exnamestek-zidek-kvuli-zbytecnym-posudkum-poskodil-stat-rozhodl-soud.A160503_191325_ln_domov_gib
Obsah:
- Vztah právní úpravy náhrady škody v zákoně o státní službě (zákoníku práce) a v občanském zákoníku
- Služebněprávní (pracovněprávní) odpovědnosti za škodu
- Plnění služebních (pracovních úkolů) a přímá souvislost s ním
- Odpovědnost státního zaměstnance (zaměstnance) za škodu - obecná odpovědnost - odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách - odpovědnost za ztrátu svěřených věcí - rozsah odpovědnosti
- Odpovědnost služebního úřadu (zaměstnavatele) za škodu - obecná odpovědnost - odpovědnost za odložených věcech - odpovědnost při odvracení škody - odpovědnost při služebních (pracovních) úrazech a nemocech z povolání - rozsah náhrady
Druhý den – 22.8. 2019: JUDr. Jiří Doležílek
Mnozí z Vás zastávají pozici rektora, prorektora, generálního ředitele státního podniku, sekčního šéfa či vedoucího závodu státního podniku, ředitele či náměstka státního zkušebního ústavu, generálního ředitele, náměstka či ředitele divize státní příspěvkové organizace, ředitele krajské či městské příspěvkové organizace či jiný významný manažerský post. Ve svým funkcích jste tak vytíženi, že na Vaše osobní záležitosti Vám prostě nezbývá čas.
Změní se ovšem vláda nebo rada kraje či města a rozhodne se, že Vaši funkci chce „obsadit“ svým člověkem. Personální nebo právní odbor anebo advokátní kancelář , která Vám byla doposud k ruce při konzultacích ohledně Vašich podřízených se z „přítele a rádce“ stala Vaším protivníkem. Proč? Je to zcela logické a správné, personální odbor či advokátní kancelář musí hájit zaměstnavatele a Vy jste po zrušení Vaší funkce přestal být jeden z představitelů zaměstnavatele a naopak jste se dostal do pozice zaměstnance, s nímž musí zaměstnavatel řešit, zda bude jeho pracovní poměr či jakýkoli jiný vztah k organizaci pokračovat. Jste bezradní, zvažujte, zda se přihlásit do výběrového řízení na jinou funkci, v němž ovšem uspět nemusíte, anebo zda zůstat „doma“ a brát náhradu platu (mzdy) a čekat co bude dál. A hlavou Vám prochází otázky – můžu po tuto dobu odjet na dovolenou? Co když mne zaměstnavatel mezitím vyzve, ať se dostavím do zaměstnání? Mohu si mezitím „přivydělat“ někde jinde? Můžu po dobu, kdy mi „běží“ výpovědní doba uzavřít s jiným zaměstnavatelem pracovní smlouvu nebo dohodu o provedení práce či dohodu o pracovní činnosti? Mohu si v této době založit s.r.o či si nechat vystavit živnostenské oprávnění, abych byl připraven, pokud by můj pracovní poměr skončil?“
Tyto a další témata s Vámi probere JUDr. Jiří Doležílek, předseda pracovněprávního senátu Nejvyššího soudu ČR.
Obsah:
- Odvolání z funkce vedoucího zaměstnance a další zvláštnosti postavení vedoucího zaměstnance - kdo je a kdo není vedoucím zaměstnancem - zvláštnosti právního postavení vedoucích zaměstnanců - kdy může zaměstnavatel odvolat vedoucího zaměstnance - smluvní ujednání o možnosti odvolání zaměstnance - vzdání se funkce – komu se doručuje, běh doby, vzdání se funkce v nevhodné době, možnost zaměstnavatele dát zaměstnanci výpověď z pracovního poměru - následný postup zaměstnavatele po odvolání vedoucího zaměstnance - doručování rozhodnutí o odvolání; nabídky jiného pracovního místa; výpovědi z pracovního poměru
- Výpovědní důvod spočívající: - v nadbytečnosti zaměstnance - ve fikci nadbytečnosti zaměstnance
- Zákaz výpovědi dané zaměstnavatelem
- Lhůty: - pro dání výpovědi ze strany zaměstnavatele dle jednotlivých výpovědních důvodů - pro odvolání z funkce
- Povinnosti zaměstnanců - jejich porušování jako důvod skončení pracovního poměru
- Povinnosti vedoucích zaměstnanců - jejich porušování jako důvod odvolání z funkce anebo jako důvod skončení pracovního poměru
- Omezení některých práv zaměstnanců – nerespektování zákazu jako důvod pro skončení pracovního poměru
- Sjednávání pracovního poměru na dobu určitou: - obecné principy doby určité - určení doby trvání - ukončení pracovního poměru na dobu určitou - změny doby trvání pracovního poměru
- Pracovní doba - dopad rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C-266/14 - španělská společnost Tyco - o předběžné otázce týkající se výkladu pojmu „pracovní doba“, kterou u zaměstnanců, kteří nemají stálé nebo obvyklé pracoviště, představuje doba strávená na cestě mezi jeho bydlištěm a místem, kde sídlí první a poslední zákazník, na definici pracovní doby dle zákoníku práce - stanovená pracovní doba - evidence pracovní doby - časté chyby na straně zaměstnavatelů a co a jak kontroluje inspekce práce - směnné režimy, vyrovnávací období - pracovní doba na pracovní cestě - rozvržení pracovní doby - nejčastější chyby určení a rozvržení pracovní doby - odchylky pracovní doby u některých profesí (doprava, zdravotnictví, pedagogové, hasiči, práce z domova) - práce přesčas, přestávky v práci - jak správně určit přestávku na jídlo a oddech - doba odpočinku - nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami, nepřetržitý odpočinek v týdnu
- Dovolená zaměstnanců
- Překážky v práci na straně zaměstnance a dopad na pracovní dobu - důležité osobní překážky a jiné důvody - překážky z důvodu obecného zájmu - podmínky uplatnění právo na pracovní volno z důvodu překážek v práci - překážky v práci při pružné pracovní době - povinnost včas oznámit překážku a prokázat okolnost uplatnění překážky - právo zaměstnance na náhradu platu (mzdy) - překážky v práci na pracovní cestě včetně doby, kdy si zaměstnanec sám řídí automobil a další zaměstnanci jsou spolucestující - dočasná pracovní neschopnost a karanténa - mateřská a rodičovská dovolená
- Překážky v práci na straně zaměstnavatele a dopad na pracovní dobu
- Překážky ve službě na straně služebního úřadu a dopad na služební dobu
V případě, jakých překážek v práci zaměstnavatel zaměstnance z práce uvolnit musí a v případě kterých překážek v práci ho zaměstnavatel uvolnit z práce nemusí?
Jak správně nařizovat dovolenou? Lze čerpat dovolenou ½ denní? Lze čerpat dovolenou v rozsahu 2 hodin? Jaký by mělo dopad čerpání ½ denní dovolené pro výpočet odpracované doby u zaměstnance s pružnou pracovní dobou?
Jak vést evidenci pracovní doby? Jak se posuzuje, když je z evidence pracovní doby zřetelné, že zaměstnanec byl na pracovišti více než 40 hodin týdně a přitom zaměstnavatel tuto dobu neoznačil v evidenci pracovní doby jako práci přesčas?
Lze zaměstnanci, jehož plat je placen z veřejných prostředků poskytnout pracovní volno aniž by se jednalo o „neplacené pracovní volno“ s tím, že si ho v budoucnu napracuje? – viz ust. § 78 odst. 1 písm. i) zákoníku práce.
Zaměstnanec má pracovní pohotovost. Je povolán k výkonu práce v místě odlišném od místa výkonu práce. Kdy mu začíná výkon práce – okamžikem, kdy „sedá“ do automobilu, kterým se má dopravit do místa výkonu práce anebo až okamžikem, kdy začne vykonávat práci? Jedná se např. o terénní sociální pracovníky OSPOD, kteří jsou povoláni během víkendu k odebrání dítěte z rodiny.
Výjimky pro sjednání doby určité překračující dobu 3 let ve zvláštních právních předpisech – jaké právní předpisy to jsou?
Zaměstnankyně odejde na mateřskou a rodičovskou dovolenou. Na jeho dosavadní pracovní místo bude přijat nový zaměstnanec. Jak s tímto novým zaměstnancem správně sjednat dobu určitou? A jak s ním správně sjednat dobu určitou, bude-li to úředník územního samosprávného celku?
Jak správně blíže vymezit v dohodě s odborovou organizací důvody pro sjednání doby určité spočívající ve zvláštní povaze práce.
Pokračování v práci i po uplynutí sjednané doby trvání pracovního poměru – týká se to i doby dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance?